Trávíte neděli někde lezením, běháním, či něčím příjemnějším, než je mé učení ;)? Pokud ano, já jsem hledal odreagování aspoň v tomto zveřejnění Evino pohledu na běžecké botky Asics. „Malá pauza neuškodí.“ Ta větší pauza bude ve formě pondělního výběhu po Divoké Šárce. Někdo si bude moci propůjčit boty na vlastní ozkoušení, ale vlastní běžecká obuv je podmínkou 😉 Budeme se tedy na Vás těšit v 19:30 u Donalda Kamil a Eva (Samozřejmě budou k vidění i jiní, včetně Vás).

Eva:

Když se naskytla příležitost otestovat boty Asics GEL-FujiTrainer 3, hned jsem věděla, že je to něco pro mě. S běžeckou obuví této značky už mám zkušenost, skoro rok běhám v jejich modelu GT-1000, a jsem nadmíru spokojená, nicméně boty pro běh v terénu mně v botníku chyběly. Minulý rok na podzim jsem se totiž musela po doběhnutí Velké kunratické definitivně rozloučit se svými starými trailovými botami, které se po letech věrné služby začaly rozpadat, takže přišel čas najít si nové boty pro běh mimo tvrdý povrch.

Přestože momentálně bydlím prakticky v centru města, nehodlám se běhání mimo asfaltové cesty a dlážděné chodníky vzdát. Dokonce i na Žižkově se dají najít trasy, kde se člověk proběhne po trávě a hliněných cestách. Připouštím, že zde mi hraje do karet, že mně ke štěstí stačí pár kilometrů, vyznavači dlouhých tras by zde s požadavkem běhat v terénu pochodili opravdu jen těžko. Osobně ráda povrchy střídám – baví mě to a bráním se tak jednotvárnosti tréninku a zároveň také věřím, že je to lepší pro moje klouby a šlachy.

Mé dojmy po prvních výbězích se dají shrnout takto: Asics GEL-FujiTrainer 3 jsou lehké a mají nižší profil než moje stávající, tedy výše zmíněné Asics GT-1000. Rozdíl mezi oběma modely můžete vidět na fotkách – pro mě jsou subjektivně FujiTrainer 3 boty s nižším profilem a menším tlumením, ale pro běžkyni nebo běžce zvyklé na minimalistické boty by byly asi naopak nezvykle vysoké. První vychytávku jsem ocenila už doma při obouvání bot – moc se mi líbí možnost zastrčit tkaničky do speciální kapsičky na jazyku boty, díky které nemusím řešit, jestli dva uzly stačí, aby se mi bota za prvním rohem nerozvázala.

Abych se s novými FujiTrainer více sžila a zvykla si na nižší profil oproti původním botám, rozhodla jsem se je obout také na výlet do lesů v okolí Klánovic. A protože to nebyla jen obyčejná vycházka, ale zároveň také venčení psů z Libeňského útulku, tak jsem boty kromě chůze v lesním terénu vyzkoušela i při občasném improvizovaném caniscrossu. Psi byli spokojení a já botách taky – pěkně seděly na noze, byly prodyšné, podrážka neklouzala na žádném terénu a ani po celodenním nošení nikde netlačily ani nedřely.

Těšíme se na Vás! Eva a Kamil s ostatními Hanibaláky