1

Postavy: J, Q, V

Q: Hele jel bych do Ádru

J: No

Q: Víš ne

U Tošováka (hostinec)

Q: Kámo. Sme v Ádru

J: No jo

V: Já du zejtra na Prásknutí

Q: Aha…

J: Ajo…

J: Bysme mohli taky co…

Q: Tak pudem!

J: Ale já sem moc nelez teď

Q: Hele to v těchdle spárách je jedno

J: Jo no jo

Q: Takže Prásknutí a Hlásku!

Měsíc úplněk za mraky, piva, usínají.

V Teplicích

Společně: ty jo, nějak zavlhlo

V: dvakrát sleze z půlky stropu. Nevim ňák kluci tady. Mám to jít křížem?

Dávej dávej.

V: Uf, uf, tak joo.

Dává to křížem, cvaká kruh nad převisem a cestu doleze. (oba to chtěj tahat)

Q: Chceš to jít první?

J: Já nevim hele, ty?

Q: Si střihnem?

J: Jak chceš

Q: Tak já du..

Ve stropě:

Q: Honzíku, du!

J: NEEÉ KUBÍ! LEÉZ!

Q: HMF, DU!

J: ty vole ty vole

Lano se dlouho napíná, Q končí o 12m níž.

J: Seš v poho?

Q: Ty voe, asi dobrý

J: Kámo, ses celkem prolít!

Q: Pusť mě dolu hele, si musim oddechnout..

J: No jo

J: Tak já teda pudu Kubí

J: Doleze na polici pod strop. Tam se chvíli bojí a rozhlíží do zamženýho kraje. No jo. Propleskne se a nadechne. Jak už okolo toho dlouho chodím. Tak pocem.

Leze pomalu stropem, silně oddychuje, cestu doleze.

Na vrcholu:

J: To bylo hezký co Kubí.

Q: Jo. Tak já si to vytáhnu příště no. Asi musím ještě nějak zesílit.

J: Dem na tu Hlásku.

Pod Hláskou:

Q: Cy woe…!

J: Tak jak

Q: To vylezu k prvnímu a pak pudeš ty a uvidíme.

J: Ok

Q: Leze

J: Hele Kubí.. A todle je teda tvoje první širočina ever jo

Q: Hmf, no moc sem jich zatim nelezl (už je vysoko a vypadá to všelijak)

J: Tak opatrně prosim tě

Q: Hmf. Je u kruhu. Dobere. Hele Honzí, lez to radši ty.

J: No jo.

Spára se často mění, chvíli pěst, chvíli dvojžába, chvíli odtlak. Vždycky je kruh, kde zrovna chceš. Dobrý, že to klukům z Ádru vzali kluci ze Skaláku, jinak by jich tam byla půlka. Posledních 15m teda už moc zábavnejch není, taková ta monotónní dřina. Je to sakra dlouhý. Q svou první širočinu dolejzá dodřenej a vyhlemzanej prusíkama..

Potom na vrcholu, je šedivo, rychle se stmívá, ticho, žlutý břízy.

Druhej den v podvečer kluci sedí na lavičkách pod Křížákem a dívají se naproti na Ádr. Tohle je stejně krásnej výhled. Koukej na ty vežě, jak maj bílý čepice, to sou všechny ty rajbáky. Je šedivo, rychle se stmívá, ticho a žlutý břízy. To už je tady letos asi naposled co. Měli bysme jít.

Vysokou mokrou trávou odcházejí mezi keřema šípků ze záběru.

(Cesty: Prásknutí bičem VIIIc na věž Jardy Berana a Údolní cesta na Hlásku VIII)

 

 

 

 

 

 

 

 

One thought on “Jenom jednou jede vlak..

Comments are closed.