Taková trochu jiná zima

Letošní sezónu bylo v Katalánsku hodně Čechů. Jenom já jsem jich napočítal od prosince do konce února v Siuraně kolem stovky. Levné letenky dělají z této destinace populární zimní lezeckou lokalitu. V období svátků a víkendů je tu celkem dost lidí, ale i tak jsme měli dny, kdy nebyl v Siuraně téměř nikdo. Letos pršelo celkem málo, takže se dalo lézt téměř celou zimu.

Pohoda v sektoru Siuranella Sud

Čemu se ale i místňáci divili, byla mlha, která zde dokázala na začátku ledna vydržet před deset dní. Takže jediné místo, kde se tehdy dalo lézt, byl Monsant, který je výš jak Siurana. Do Španělska už jezdím spousty let. Poprvé jsem tam byl někdy okolo roku 2003 a od té doby s několika výjimkami téměř každý rok. A proč ne? Lézt se tam dá celou zimu a šetřivý lezec utratí podstatně méně než doma.

Siuarana nenudí

Pokaždé jiný sektor, jiné cesty, jiné podmínky. Oproti oblastem, kde jste po celý čas pod jednou a tou samou skálou je Siurana pro mě něco jako Labák. Ale o dost menší. Prostě dnes se mi chce tam a zítra zase jinam.

V čem leze Ondra Beneš:

  lezečky Ocún Oxi QC  pánské lezecké kalhoty Ocún Dragolezecká bouldermatka Ocún Dominator  expresky Ocún Hawk PAD   pánské tričko Ocún Logo Tee

 

Technické lezení po malých lištách mě baví a je dost podobné tomu, co máme v Labáku. A možná i proto jsem ve skalách potkával známe obličeje, které potkávám přes rok. Čecho-Slováků jsem potkal dost. Někteří přijeli jen na skok, jiní pobyli měsíc, nebo třeba i půl roku. Jeden z těch „usedlíků“ je Šimon Zentko, který si v Cornudelle pronajal byt. V lese ho to už nebavilo. No a během týdne měl byt plný lidí. Pokud plánujete alespoň měsíční pobyt, tak tenhle model vřele doporučuji. 300-500 EUR za měsíc za celý byt. Je třeba ale zařizovat raději pár měsíců předem, jelikož zájem je veliký.

No a jak se vlastně lezlo?

Na Siuranu si musí člověk zvyknout. Lišty, malé stupy a bolavá kůže. Za odměnu přijde čistá rozlezenost, ideální na OS lezení. Letos jsem lezl na procentuální úspěšnost. To znamená, že jsem nechtěl klesnout pod 90% úspěšnosti všech cest 8a až 8a+ do kterých jsem nalezl na OS.

Lezení na 250m věž na Monserratu

Plán mi vyšel a já si přivezl domů 13 cest 8a až 8a+/8b na OS. S projektama to už bylo jiné. Chtěl jsem plnou hrst 8c, ale nakonec se podařila jen tři 8c. Motivace trávit čas v jedné cestě se s postupujícím časem zmenšovala.

Někdy člověk prostě cítí, že mu dělá větší radost lézt na OS, než se stresovat v jedné cestě po několik dní.

Jak se říká, čas letí jak voda. A toto tvrzení pro mě platilo tisíckrát. Zima mi protekla prsty během chvilky a tři měsíce na cestách a v Siuraně jsem v závěru tripu cítil, jako by to byly tři týdny. Teď už hurá do práce, hurá do tréninku, hurá do Labáku!

-Ondra Beneš