Hola!

Posílám Vám krásný a slunečný pozdrav ze Španělska!

Za chviličku už to budou 3 měsíce, co jsem v Jaénu. Musím se přiznat, že se mi to opravdu moc líbí. Nejen skály a lezení, ale také město Jaén, okolí a opravdu pohodová atmosféra. Andalusie je známá tím, že lidé tu jsou tak trošku flegmatičtí, takže nikde nevládne stres a vše je v pohodě. Věta, kterou slyším každý den ,,No pasa nada“ – nic se neděje, vystihuje tuto atmosféru.

Na skalách v Jaénu jsem lezla od konce ledna. V půlce února přijel Ondra a společně jsme tu lezli až do Ondry odletu v půlce března. Byl to skvělý měsíc. Ve skalách jsme byli opravdu skoro pořád a i se nám podařilo vylézt několik těžších cest. Já přelezla cesty ,,Dame Criptonita“ 8b/b+ a ,,Surprice“ 8b a Ondra 2x 8c ,,Fiaquita“ a ,,Tres Surprises“. Kromě nacvičování těžkých cest jsme také jezdili po okolí a navštěvovali nové a méně známé lezecké oblasti, kde jsme lezli onsighty.

Video o tom, jak vypadají lezecké oblasti v okolí Jaénu a jak jsem bojovala v nejtěžších místech u cest ,,Suprise“ a ,,Dame Criptonita“:

Poté, co Ondra odjel, jsem vyrazila s kamarády na 10ti denní poznávací zájezd. Sice jsem nelezla, ale zato jsem viděla dost zajímavých míst např. Torcal de Antequera, El Chorro, pobřeží Costa del Sol, vesničku Casares, Gibraltar, Tarifa, město Huelva, portugalské pobřeží s krásnými útesy, Lisabon, Cordobu a další. Brala jsem to jako odpočinek od lezení. Po měsíci intenzivního lezení jsem už cítila únavu těla a malý úpadek motivace. Po návratu z poznávacího výletu jsem se pustila do tréninku. Dokonce jsem se rozhodla zúčastnit se závodů v boulderingu v Seville, kde jsem vyhrála. Moc jsem to nečekala, protože holky byly silný, ale ve finále jsem se s bouldery poprala nejlíp. Za pár dní mi přijede má lezecká rodina, takže se nemůžu dočkat, až budu moct s bráchou zkusit nějaké osmičky a být opět ve skalách.

Edita

„Když nemáš sílu… …tak co vlastně máš?“

Editka Vopatová má i sílu, to je jasný. Ale jinak ladí techniku v lezečkách:

La Sportiva Miura Woman