To tu ještě nebylo

Moje letošní lezecká sezóna 2017 ani nemohla být více překvapující. V dubnu se mi podařilo dostat se do životní formy a následně vylézt svoji nejtěžší cestu vůbec. Ale jako by to cestou “To tu ještě nebylo” XIIb (9a) mělo všechno skončit.

Ihned po přelezu, jsem odjel pracovat do Německa a po návratu domů jsem si uhnal své první dlouhodobé zranění.

O tenisovém loktu jsem již něco slyšel, ale že si ho uženu prací na pozemku v Tisé, jsem vážně nečekal. V tu dobu jsem ještě netušil, že mě loket bude trápit až do podzimu. Celé 4 měsíce jsem nelezl. No vlastně lezl, ale jen lehoučké cesty s klienty. Loket jsem léčil vším možným, co jsem měl k dispozici. Cibulí, Kostivalem, zábaly a různými gely a mastmi, které dnešní trh nabízí. Bolest ale ustupovala velmi pomalu.

Lézt bez bolesti

V Srpnu jsem to už nevydržel a začal pomalu lézt. Pomalu se vracet k lezení.

Během této doby jsem se po letech nezaměřoval na obtížnost cest, ale jen na cesty samotné.

Ani jsem si nedokázal představit, jak moc mě lezení bude zase bavit. Po dlouhá léta jsem si vždy vybíral cesty na svém maximu, abych testoval svoje schopnosti a najednou zde byla pouze zábava a radost z jakékoliv cesty, kterou jsem lezl. Loket stále pobolíval, tak jsem na těžší věci ani nemyslel.

Během tohoto období jsme si s Mišem vylezli cestu “ ISO2000” na Grande Cima v Dolomitech a užili si parádní den ve stěně. Toulal se po okolí Tisé a vyhlížel nové kameny na podzimní a zimní sezónu. V Labáku jsem nalézal pouze do potencionálních OS přelezů a užíval si pohyb v pro mě neznámém terénu této domácí oblasti, ve které lezu již 20 let. Takže i přes to, že jsem ztratil svoji jarní formu, jsem díky zranění dostal náhled do “pohodového” lezení, kde čísla a výkony jsou malinko v pozadí oproti zážitku a velké motivaci se vrátit zpět do formy a lézt na svém maximu, bez jakékoliv bolesti.

Podzim začal a ruka již téměř nebolí, takže hurá do skal. V hlavě mám spousty projektů v Labáku s lanem, ale i na kamenech v okolí Tisé.

Rada pro ty, kteří z jakéhokoliv důvodu musí dát delší pauzu od lezení by mohla být ode mě taková:

“Návraty do skal provází obrovská chuť opět lézt. Nebojte se. Lezení Vás opět dostane a i když je síla a vytrvalost bídná, tak motivace poroste přímo úměrně s každým další dnem stráveným ve skalách.”

– Ondra Beneš