…třeseš se jak prase na porážku. Dejcháš, jako když si právě vyběhl do pátého patra. Kdesi v dálce hlasy, hecujou a nabádaj k prvním krokům. Hudba jen jako podkres, stromy  jsou jen kulisy. Vnímáš všechno, ale nesmíš vnímat nic. Nic vlastně není tak jak se zdá. Lajna to vlastně není vůbec těžká, tak proč strachy/třesy/nervy? Sedíš totiž vysoko nad zemí, na highline..  ..na co vlastně čekáš? Poslední nádech a už se zvedáš.

„Předchozí dva pokusy trvaly jen pár kroků, ale teď prostě půjdu a tu lajnu dojdu. Je to jenom boj v mojí hlavě. Ostatně jako spousta jinejch věcí..“

Startujeme!

Sobota hodně brzo ráno. Na moment jsem zalitoval, že jsem nejel vlakem směrem Ústí nad Orlicí s ostatními „Hanibaláky“, ale vzápětí jsem si dal „políček“ a začal se soustředit, připravovat a třídit materiál, balit svačinky, spoďárky (náhradní se budou hodit)apod..

Kamrádi ze střední, se kterýma jsem/jsme začali společně „chodit“ (po lajně) se zase po dlouhé době sešli, domluvili a rozhodli pro sebe něco udělat.

Jede se hajlajnit.

Máme zabaleno...

Kam?

Autem směr Mladá Boleslav a dále po okreskách směr Česká Lípa. Nestihli jsme ani doposlouchat poslední album Bonobo a „zdrbat“ bejvalé spolužáky/spolužačky z gymplu a byli jsme na místě. Kousek před Mimoní v bývalém vojenském prostoru Ralsko, co by člověk šeklem dohodil od letiště Hradčany, se k nebi tyčí sedm opuštěných budov. Každá budova má pět částí, pět pater a v každém patře 3 byty po 3 pokojích. To je celkem 1575 opuštěných pokojů a průměrná velikost pokoje 14,5 metrů čtverečních. Opuštěné pokoje, tapety ze starých sovětských novin. Atmosféra těžko k popsání. Podobně „krásné“ místo bylo ještě nedávno v Milovicích, ale někdo se rozhodl postavit tam supermarket, či co – bagry to tam minulý týden „uklidily“.. Nicméně Mimoň  – ideální industriální místo na tahání lajn s jištěním ve výškách!

... a vybaleno...

 

Těšíš se a věříš, že to přejdeš! Seš plnej optimismu a síly. 

Upevňujeme "lajnu"

Dvě a půl hodiny a bylo nataženo. Schody dolů, schody nahoru, do vedlejší budovy, zpátky dolů a zase nahoru, schody, schody schody. Za víkend, jsme po nich šli nespočetněkrát. Nohy bolely, ale v zápalu příprav není problém se téměř ztrhat. Už aby to bylo. Všechno ještě dvacetkrát překontrolovat a nakonec všechno znova obhlídnout. Pro chyby tu není prostor (občas se teda zapomene na odsedku,víš jak..)

Ale..

Je napnuto ( 29 metrů a 49 metrů ) a od této chvíle se člověk do ničeho nehrne. Skoro jako když je zkouškový, všechno má větší prioritu. Najíst, napít, ostříhat nechty na nohou, ostříhat nechty na rukou, dojít si na záchod, dojít podruhé… Nesmíš nic oddalovat. Pro příště!

Na věc!

Přijdeš k hajlajně, sundáš boty, sundáš ponožky, oddychuješ už trochu víc, než před deseti minutama, kdys běhal po schodech.. Víš, že se to blíží. Navážeš odsedku (jištění spojené s lajnou). Osmičku zvládáš i poslepu, vzhůru nohama, ale beztak si ten uzlíček necháš třikrát překontrolovat. Sedáš si na lajnu, posouváš se kousek od kraje, kde by ses případně mohl třísknout o barák do hlavy. „Pokus jedna…krok“ Držím se lajny zuby nehty. Odstrkám se zpátky na kraj a zkouším znovu. Podruhý docházím dál, ale stejně zas padám. Asi vítr, fakt nevim! Do třetice. Koncetruješ se na svůj dech, eliminuješ třes a krok za krokem (slepičím) postupuješ pomalu dál. Překvapuješ sám sebe, ale nesmíš se tím nechat rozhodit! Cítíš ten prostor okolo sebe..(a zmrzlé nohy – je přece jen porád zima) Kousek před koncem se nesmíš začít bát. Víš co znamená pád, do nástrah dívčího klína, ale co znamená pád před koncem hajlajny, to prostě nechceš.. Nad tím se zkrátka přemýšlet nemá. Možná právě proto jsem 3 metry před koncem lajny spadl.. Ale což, krátkou jsem pochodil, v dlouhou jsem ani nedoufal. Pocity najíždějí pomalu, skoro jako nějaká droga. Dlouho se to bude vstřebávat. Nejen omlácený stehna ale i radost, úleva, euforie všech možnejch podob. Někdo by řekl, lepší než sex (já teda rozhodně ne). Směju se a usmívám!

Jde se na věc...

Jdu!

Závěr?

Highline / hajlajn je vlastně taková cesta, jak řekl jeden dobrý člověk (a nejmenoval se František Dobrota). Pro někoho může i cesta býti cílem! Neházím flintu do žita, naopak! Motivace a chuť po dalších projektech roste. Jarní víkend v papírové zimě zahřál na srdci, ale na těle ještě moc ne..

Těšte se!

Pro všechny milovníky Slack/High lajn! Na konci měsíce dubna se v Ostrově nedaleko Tiských skal , bude konat pátý ročník mezinárodního hajlajn mýtinku. Více informací snad brzy.